Před vznikem PLC byly výrobní technologie řízeny převážně pomocí pevně zapojených reléových logických obvodů. Každá změna výrobního procesu znamenala fyzický zásah do elektroinstalace:

• přepojování vodičů
• úpravy reléových polí
• změny dokumentace
• časově náročné hledání chyb

Reléové systémy měly řadu omezení:

• velké rozměry rozvaděčů
• omezenou flexibilitu
• opotřebení kontaktů
• citlivost na vibrace a znečištění
• složitou diagnostiku
• náročné změny výrobních sekvencí

Ve stále rychleji se měnící průmyslové výrobě začal být tento přístup neudržitelný.

Koncem 60. let hledala společnost General Motors nové řešení pro flexibilnější řízení výrobních linek v automobilovém průmyslu.

Skupina inženýrů definovala požadavky na nový typ zařízení:

• snadná změna logiky bez přepojování vodičů
• vyšší spolehlivost
• odolnost vůči průmyslovému prostředí
• jednodušší údržba
• modularita

Na základě této poptávky vznikl první komerčně úspěšný PLC systém společnosti Bedford Associates, známý jako Modicon 084, uvedený roku 1969.

Za jednoho z hlavních otců PLC bývá označován Richard Morley, který se významně podílel na návrhu celé architektury i principů programování.

Velkou roli ve vývoji PLC sehrála také společnost Allen-Bradley a inženýr Odo Josef Struger, který pomohl prosadit samotný termín „Programmable Logic Controller“.

Jedním z důvodů úspěchu PLC byla volba programovacího jazyka Ladder Diagram (LD), známého také jako žebříčková logika.

Tento způsob programování vycházel z reléových schémat, která už technici a elektrikáři dobře znali.

Díky tomu bylo možné:

• snadněji přejít z reléových systémů na PLC
• rychleji diagnostikovat chyby
• lépe porozumět programu přímo na výrobní lince
• zjednodušit servis a údržbu

I dnes je Ladder Diagram jedním z nejpoužívanějších jazyků průmyslové automatizace.

PLC je specializovaný průmyslový počítačový řídicí systém navržený pro nepřetržitý provoz v náročném prostředí.

Průběžně:

• čte stav vstupů
• vyhodnocuje uživatelský program
• řídí výstupy
• komunikuje s dalšími zařízeními

Moderní PLC dnes zvládají:

• digitální i analogové signály
• řízení pohonů
• bezpečnostní funkce
• kamerové systémy
• robotiku
• datovou komunikaci
• diagnostiku
• sběr dat pro MES a ERP systémy

PLC dnes řídí:

• robotické buňky
• automobilové linky
• chemické procesy
• potravinářské provozy
• energetiku
• čistírny odpadních vod
• sklady a logistiku
• dopravní infrastrukturu

Významnou roli hraje také propojení s:

• HMI
• SCADA systémy
• MES systémy
• ERP systémy
• datovými analytikami
• cloudovými službami

S rozvojem průmyslové digitalizace vzniklo rozdělení mezi:

• IT (Information Technology)
• OT (Operational Technology)

Klasické IT se stará především o:

• firemní sítě
• servery
• e-mail
• kancelářské systémy
• bezpečnost dat
• virtualizaci

OT naopak řeší technologie přímo ve výrobě:

• PLC
• HMI
• SCADA
• průmyslové sítě
• robotiku
• výrobní linky
• provozní bezpečnost

V praxi se však oba světy stále více prolínají. Moderní výrobní systémy jsou síťově propojené a vyžadují spolupráci:

• IT administrátorů
• OT specialistů
• PLC programátorů
• údržby
• elektrotechniků
• výrobních inženýrů

V mnoha firmách právě údržba nebo PLC technici často řeší:

• základní síťovou diagnostiku
• komunikaci zařízení
• výměny komponent
• obnovu provozu po poruše
• diagnostiku linek
• spolupráci s IT při výpadcích infrastruktury

Právě rychlé obnovení provozu bývá v průmyslu kritické — odstávky mohou znamenat velmi vysoké finanční ztráty.

Dlouhou dobu byla PLC spojena téměř výhradně se specializovaným hardwarem. To se však začíná měnit.

Moderní trendy Industry 4.0 přinášejí:

• virtualizovaná PLC
• softwarová PLC
• edge computing
• cloudové řízení
• centralizovanou správu systémů

Virtuální PLC mohou běžet:

• na průmyslových serverech
• ve virtuálních strojích
• na edge serverech poblíž výroby
• v datových centrech
• částečně i v cloudu

Výhodou je:

• jednodušší škálování
• rychlejší zálohování
• vyšší flexibilita
• centralizovaná správa
• lepší integrace datových služeb

Současně ale přibývají nové výzvy:

• kybernetická bezpečnost
• latence komunikace
• spolehlivost sítí
• oddělení kritických systémů
• bezpečnost provozu

Velcí výrobci jako Siemens, Beckhoff, Phoenix Contact, Schneider Electric nebo Rockwell Automation už dnes nabízejí různé formy virtualizovaných nebo softwarových PLC řešení.

Přesto klasická hardwarová PLC pravděpodobně ještě dlouho nezmizí — zejména v aplikacích vyžadujících extrémní spolehlivost, deterministické řízení a jednoduchý servis přímo na výrobní lince.

• První PLC Modicon 084 vzniklo primárně pro automobilový průmysl.
• Název „084“ údajně odkazoval na interní číslo projektu.
• PLC často běží nepřetržitě desítky let.
• V mnoha továrnách stále existují funkční PLC z 80. a 90. let.
• Moderní PLC CPU mají výkon, který mnohonásobně překonává první průmyslové počítače.
• Bezpečnostní PLC dnes řídí například nouzové zastavení linek, ochranné dveře nebo bezpečnost robotických buněk.
• Rostoucím trendem je digitální dvojče (Digital Twin), tedy virtuální simulace výrobních zařízení.